Themenweg "Via Historica"- 1. Etappe in Traunkirchen

Tematická stezka "Via Historica"-1. etapa
Doba chůze: cca 45 min.
Nejvyšší bod: 455 m
Výchozí bod: náměstí v Traunkirchenu
Zvláštnosti: přírodní památka Johannesberg s chráněným tisovým lesem; farní kostel se slavnou rybářskou kazatelnou

Traunkirchen se stal mnohem komunikativnějším:
Patnáct důmyslně navržených smaltovaných panelů doprovází procházku, která se krok za krokem stává cestou napříč tisíciletími.
Stezka vede z centra města kolem Johannesbergu a nahoru na něj a pokračuje Seetorskou branou k farnímu kostelu.
"Via Historica" pokračuje po takzvané "Alte Straße" k nejstarší kalvárii v Solné komoře. Ožije zde okouzlující svět letoviska 19. století s výhledy na šlechtické vily a do hry vstupují slavná jména: arcivévoda Maxmilián, pozdější mexický císař, Anton Rubinstein,
Anton Rubinstein, Rainer Maria Rilke, Johann Nestroy a mnoho dalších. Umělecky hodnotný památník Seppa Mosera, vytesaný do skály na Johannesbergu, dává podnět k zamyšlení.

Johannesberg se svými tisy dokazuje, že je vzácnou přírodní památkou s temným kultovním pozadím. Tato nápadná vyvýšenina, korunovaná kaplí z 12. století, měla po tisíce let velký význam pro obchod se solí.
"Via Historica" pokračuje k jedné z nejkrásnějších církevních staveb v Solné komoře. Bývalý klášterní kostel ukrývá jako zvláštní poklad slavnou rybářskou kazatelnu.

U jezerní brány naopak každoročně začíná podívaná, která je stejně velkolepá jako Bohu milá: slavné procesí Božího těla na jezeře. Jen o pár kroků dál se otevírá klášterní nádvoří a v nedalekých historických místnostech bývalého kláštera se nachází s láskou navržené muzeum řemesel.
"Via Historica" pokračuje podél takzvané "Alte Straße" k nejstarší kalvárii v Solné komoře, která nabízí výhled zvláštního druhu, jenž je Bohu milý.
Na Zellerlweg připomíná poslední pamětní deska na kulturní stezce "Via Historica" zmatky z období protireformace.

1. etapa:
Náměstí - Johannesberg - klášterní zahrada - Jezerní brána - farní kostel - klášterní náměstí - náměstí.


***
Tabulka 1
Vřelé přivítání!
Procházka jako cesta časem

Traunkirchen am Traunsee zhušťuje Solnou komoru do kouzelné miniatury. Tento malý svět na břehu jezera má za sebou bohatou minulost, v níž krok za krokem ožívají tisíciletí. V krajině, která nemůže být krásnější, lze objevovat stopy tajemného pravěku, úctyhodné památky a vzácné kulturní hodnoty. Ožívá zde zbožná tradice Traunkirchenu jako mateřské farnosti Solné komory i divadelní svět těch umělců, šlechticů a boháčů, kteří z Traunkirchenu na přelomu století udělali slavné letovisko. Vychutnejte si krátkou klidnou procházku kolem Johannesbergu, k farnímu kostelu a dále k jezerní bráně, která je mnohotvárným zážitkem.

***
Tabulka 2
Vily a městské domy
vyprávějí o slavných časech

Ruská hraběnka Pančulidzeva kdysi žila zasněně a melancholicky v kamenné šedé vile vysoko nad břehem jezera. V polovině 19. století zadala Theophilu von Hansenovi stavbu neoklasicistní vily. Slavná jména najdete v knize hostů: V hostinci se objevili například hudební skladatelé Anton Rubinstein a Wilhelm Kienzl, básníci Rainer Maria Rilke a Adalbert Stifter, ale také arcivévoda Maxmilián, který se později stal mexickým císařem.
Vila Anka se nachází v centru Traunkirchenu, kde bylo objeveno 2500 let staré předkřesťanské pohřebiště s četnými bronzovými pohřebními předměty. Rodina Löwenthalů zde shromáždila okruh významných umělců včetně Arnolda Schönberga a Albana Berga. Múzy si oblíbil i malíř a důstojník Alfred Ritter von Franck: v jeho krásném letním sídle na břehu jezera několikrát pobýval Johann Nestroy a jeho jevištní partner Wenzel Scholz.

***
Tabulka 3
Na památku
padlých v obou světových válkách

V letech 1964-1966 vytvořil akademický sochař Sepp Moser z Neukirchenu tento dojemný a umělecky pozoruhodný pomník. Výrazné struktury figurálních zobrazení ve skále na Johannesbergu spojují silným a jednoduchým způsobem umění a přírodu. Obětní duše nechává vzplanout svůj oheň k nebi, váha ukazuje, že oběť byla přijata, a anděl přináší nebeskou odměnu: mír a požehnání. Vlevo jsou pozůstalí, matka a dítě. Mezi postavami jsou do skály vytesány mohutné bloky písma. Na jednom z nich stojí: "Obětovali jsme se za mír naší vlasti, ale svoboda, mír, vyžadují oběti i od vás." Všichni se obětovali za mír v naší vlasti.

***
Panel 4
V Goldlucke
Od břehu ke břehu

Na jižním konci vesnice shlíží na jezero Siegesbachská madona. Za ní se tyčí hora s pohanskou minulostí: Sonnstein. Na starobylém kultovním místě stojí dnešní vrcholový kříž. Kdysi se zde ke slunci otáčelo kamenné "modlářské křeslo". Na východním břehu naproti Traunkirchenu se až do 60. let 20. století v několika lomech těžil proslulý červený "traunský mramor". Dnes je v provozu už jen vápencový lom v Karbachu. Všude kolem se rozhostil klid: Rostou zde vzácné rostliny, lze zde najít krásné zkameněliny a otevírá se jeskyně Rötelsee. Není příliš velká, ale ukrývá krásnou podzemní vodní plochu, jediné jeskynní jezero v Solné komoře, které má kartograficky doložený název.

***
Tabulka 5
Hora v jezeře
Příroda a kult, umění a sůl

Malý, ale nápadný Johannesberg je pozoruhodný v mnoha ohledech. Jeho tisy, stálezelené jehličnany, které se staly vzácností a v mytologii byly vždy považovány za posvátné stromy, z něj činí přírodní památku s kultovním pozadím. Díky svému vzhledu se stal pro umělce brzy vyhledávaným motivem. V roce 1519 jej Wolf Huber, malíř a grafik podunajské školy, umístil do středu nejstaršího dochovaného obrazu Traunkirchenu. Johannesberg byl také fascinujícím námětem pro Friedricha Simonyho, který vědecky a umělecky zdokumentoval Solnou komoru. Zarostlé zbytky středověké strážní věže na strmém úbočí hory vypovídají také o strategickém významu Traunkirchenu na dávné dopravní cestě pro přepravu soli do alpského podhůří.

***
Panel 6
Na Johannesbergu
Starý Odinstein jako křesťanská vyvýšenina

Zde, na vrcholové plošině, byla nalezena kamenná sekera stará 4 000 až 5 000 let, která stojí na počátku archeologické historie Traunkirchenu.
Tuto tajemnou horu navštěvovali lidé po tisíce let a co víc, mnohé nálezy dokazují, že zde byla v průběhu staletí obětována zvířata a plody přírodním božstvům. Tento pravěký kult spalovaných obětí dosáhl svého vrcholu v době halštatské. Později na tomto starobylém kultovním místě stála římská svatyně. Pravděpodobně na zbytcích jejích zdí byla postavena Johannesbergská kaple, o níž je první zmínka v listině z roku 1354. Při ní byla pravděpodobně objevena římská kamenná hlava, portrét císaře ze 3. nebo 4. století n. l., který je dnes k vidění v předsíni.

***
Deska 7
Solný přístav a posvátná čtvrť u jezera
Tři tisíce let historie obklopené třemi kostely

Zde, v bývalé klášterní zahradě, dávno před narozením Krista, se solný
kotvili loděnice se solí z Hallstattu. Jejich bárky byly těžce naloženy vzácným nákladem. Na Johannesbergu děkovali zápalnými oběťmi.
za zdar nejnebezpečnější cesty. O pozdější křesťanské tradici Traunkirchenu jako mateřské farnosti Solné komory svědčí tři kostely seskupené na velmi malém prostoru. Johannesbergská kaple měla za úkol pokřesťanštit tradiční pohanskou horu.
Dnešní farní kostel měl velmi pohnutou minulost jako klášterní kostel.
Po více než 500 letech existence byl klášter v roce 1573 v době reformačních zmatků zrušen. O padesát let později přišli do Traunkirchenu jezuité, jejichž sídlo bylo zrušeno v roce 1773. V té době byl ještě farním kostelem třetí kostel, svatý Nikolaus am Berg. Budova, která byla spojena se starým domem dvorního soudce, byla o několik let později odsvěcena a v roce 1848 ji získal Dr. Josef Spaun.
Ten ve svém domě přijímal významné hosty, jako byli Moritz v. Schwind, Arnold Schönberg, Franz Schubert a Nikolaus Lenau.

***
Deska 8
Farní kostel a rybářská kazatelna
Barokní nádhera po sutinách a popelu

Klášterní kostel pocházející z 11. století je jedním z nejkrásnějších farních kostelů v Solné komoře. Za svou současnou podobu vděčí jezuitům, kteří jej po ničivých požárech nechali v 17. století přestavět na trojlodní šestipatrový sloupový sál. Jeho nejvýznamnější památkou je "Rybářská kazatelna", kterou vytvořil neznámý mistr. Znázorňuje zázrak bohatého úlovku ryb. Apoštolové Jakub a Jan táhnou vypouklou síť do člunu a v pozadí klečící Petr přijímá Spasitelovo pověření: "Od nynějška budeš rybářem lidí." V pozadí je vidět, jak apoštolové táhnou síť do člunu. Zdobená rybářská síť zdobí schodiště kazatelny. Hlavnímu oltáři dominuje obrovský obraz "Korunovace Panny Marie", po jehož stranách jsou sochy apoštolů a světců z Tovaryšstva Ježíšova v nadživotní velikosti.

***
Panel 9
Na Antlaßecku
Traunské jezero a vlny lásky

Podobně jako Grillparzerův Hrdina a Leandr se kdysi milovali hraběnka a mladý rytíř. Přísný poručník však mladou dámu držel v klášteře Traunkirchen a její milenec se toužebně díval do dívčina okna z kamene na druhé straně jezera, kterému se dodnes říká Jungfernlueg. V noci však rozsvítila mihotavé světlo, aby mohl nerušeně přeplavat temné jezero a vzít svou milou do mokré náruče. Jednou však přišla bouře, světlo zhaslo, rytíř se utopil, jeho paní ho následovala na smrt a ráno je našli vyplavené na "Antlaßecku".

***
Panel 10
Mořská brána
Nebe, velký svět a malý svět

Každoročně zde začíná působivá náboženská slavnost: od roku 1632 se na jezeře koná procesí Božího těla. Kněz vynáší Nejsvětější svátost na palubě lodi "Himmelsfuhre", kterou doprovází mnoho lodí. Pohled přes vodu na sever je méně zbožný: v klidné zátoce jezera Traunsee se nachází dnešní "Spitzvilla", kdysi sídlo rakouského důstojníka Rudolfa Carla von Slatin Pasha, kde si obyvatelé doby kamenné v Solné komoře před zhruba pěti tisíci lety postavili svá kůlová obydlí. Po velmi výnosných orientálních válečných dobrodružstvích si u jezera Traunsee užíval společenského života, přátelství s císařem Františkem Josefem a anglickým králem Eduardem VII. Dále ve vnitrozemí, ve Viechtau, byl naopak doma tradiční, dnes již téměř zapomenutý pracovní svět: svět řezbářů a výrobců hraček.

***
Panel 11
Na břehu
Konec jako začátek

Zde končí první etapa "Via Historica", procházka a cesta časem zároveň. Během několika minut ožívají tisíce let: Traunkirchen, dějiště pohanských kultů, solný přístav z doby halštatské, křesťanská mateřská farnost a elegantní letovisko. Je toho však mnohem víc, co můžete objevit. Jen pár kroků odtud se nachází klášterní nádvoří, kde pamětní deska připomíná Huga Wolfa a kde se díky vykopávkám píše nová, fascinující kapitola místní historie. Farní kostel se vzácnými uměleckými poklady zve k návštěvě a nedaleká Kalvárie už více než tři sta let vede cestu k nebi: túru doprovázejí čtyři kaple a vysoko nad střechami obce se tyčí hlavní kaple s barokní skupinou ukřižování. Jednoduše prozkoumejte svůj vlastní Traunkirchen krok za krokem!

***
Panel 12
Via Historica, 2. část
Cesty po vodě, po souši, do minulosti i do nebe.

Muzeum, stará cesta, Kalvárie, kamenná Kniha mrtvých: Traunkirchen má co vyprávět.....
Na začátku cesty stojí busta císaře, kterou v roce 1902 daroval Angličan John Ruston. Jeho otec spolu s Johnem Andrewsem inicioval v roce 1839 vznik historie lodní dopravy na Traunsee. V té době byl parník "Sophie" prvním parníkem, který se plavil po rakouském jezeře. Až do 19. století zůstávaly Traun a Traunské jezero jedinými dopravními cestami přes Solnou komoru. V roce 1872 zahájil provoz parník "Gisela", pojmenovaný po císařově dceři, a stará dáma pluje neohroženě dodnes: Je to hrdý památník dobrodružné éry technické revoluce. Éra Rustonů však skončila s první světovou válkou a kormidla se ujal průkopník lodní dopravy z Ebensee: Rudolph Ippisch.